Archiv

V zajetí okamžiku

Neměl vůbec představu, jak se musel tvářit – nejspíš něco mezi ponížením a zděšením – ale John si tu fotku už zase prohlížel, a tentokrát jeho úsměv nesporně podkreslovala něha, stejnou měrou laskavá jako pobavená. „Jak už to u fotografií nemluvňat bývá, mohlo by to být i horší,“ poznamenal se širokým úsměvem a zachichotal se, když se Sherlockův ocas naježil rozhořčením.

Čtvrtá neděle adventní, Štědrý den a čtvrtý střípek ze světa felisianů.

Poslední týden jsem si připadala trochu jako nedočkavé dítě, které neustále tancuje kolem vánočního stromečku a vyhlíží ten zázračný okamžik, kdy se pod ním objeví dárky. Dočkala jsem se jednoho jediného – komentáře od miamam. Moc Ti za něj děkuji, děvče. Sama víš, že zpětná vazba od čtenářů je ten nejsilnější hnací motor a jediné zadostiučinění, z něhož se za ty hodiny strávené nad textem můžeme těšit.

Kapitolu bych kromě miamam, chtěla jako vánoční dárek věnovat také svým kolegyňkám a přítelkyním, s nimiž mám to štěstí spolupracovat na nejrůznějších projektech. Jsou jimi Hanetka, Patoložka a Kalamity Jane. Děkuji Vám a zůstávejte mi, prosím, i nadále nablízku.

Vám ostatním přeji, ať jsou Vaše očekávání (nejen pod vánočním stromečkem) naplněna k plné spokojenosti.

Pod dnešní kapitolou naleznete malé překvapení, jímž příběh v originále doplnila Anotherwellkeptsecret.

Pěkné čtení a požehnané svátky Vánoční. =^.^=

Vaše Row.

Read the rest of this entry

Reklamy

Znalci pohodlí

„Možná vypadám tak trochu jako kočka, Andersone, to ale neznamená, že jí také jsem.“

Aneb: pět oblastí, v nichž felisiani nejsou (tak úplně) jako kočky, a jedna, v níž jsou.

 

Vánoce už nám pomalu ťukají na okno a tady máme třetí střípek.

Užijte si ho. A ať se u něj bavíte aspoň z poloviny tak dobře, jako jsem se bavila já. 😀

Read the rest of this entry

Sourozenecká (dis)harmonie

„Ocas ponechal volně, místo aby ho nepohodlně stočil na sedadle, do očí si nechal dopadat právě tolik světla, aby se ujistil, že jeho zřítelnice budou oválné a ne lidsky kulaté, a v úšklebku odhrnul rty a odhalil špičáky ostřejší, než bylo běžné: byl vším, čím Mycroft nebyl.“

Druhá neděle adventní, druhý střípek ze světa, kde felisiani tvoří přiměřenou část lidské populace.

Kapitolu věnuji Patoložce, Sambě a Miamam, které mi udělaly velkou radost svými komentáři u první kapitoly.

Přeji pěkné čtení. 🙂

 

Read the rest of this entry

Nejvyšší ocenění

„Háček v soužití s felisianem, jak si John nedlouho poté, co se nastěhoval, uvědomil, byl v neutuchajícím nutkání se ho dotknout.“

Blíží se nám úžasný čas vánoční a s první adventní nedělí jsem se rozhodla sobě (ale doufám, že i vám) nadělit vánoční dárek v podobě johnlock povídky. A protože mám slabost pro kočky a chtěla jsem si udělat radost, sáhla jsem po sérii volně na sebe navazujících povídek s kočičí tématikou (i když Sherlock by se rozčiloval, že on není žádná kočka, úplně ho slyším) z pera BeautifulFiction, pod souborným názvem Kočka mezi holuby. Každou adventní neděli až do první neděle po Novém roce se můžete těšit na jeden další střípek ze soužití Johna a Sherlocka v trochu nestandardním pojetí. 🙂 Podrobnější informace najdete v hlavičce na úvodní stránce série.

Připravte se ale na velice pomalý rozjezd a pozvolný opatrný vývoj jejich vzájemného vztahu, na spoustu roztomilosti a taky trochu strachu, nejistoty a bolesti. Ale těch jen tak poskrovnu, jako nejvzácnějšího koření.

Korektury a betace komplet celého překladu se chopila Hanetka, tímto jí za to děkuji. ❤

 

Read the rest of this entry